Čus, jmenuju se Tonny je mi 17 let jsem z Prahy stujudu gastronomickou školu Self-improvement jsem objevil čirou náhodou cca něco před 2 rokama, když mi na YouTube domovské stránce vyskočilo video od Hamzy "HOW TO FIX YOUR LIFE: full self improvement guide". Ve videu Hamza doporučil, přečíst knihu "How to Win Friends and Influence People", což jsem udělal. V tu chvíli jsem se začal obecně o seberozvoj zajímát. Předtím jediný co jsem dělal a znal bylo looksmaxxing, snažit se zlepšit můj vzhled. Také mě velice chytli knihy o seberozvoji, přečetl jsem: How to Win Friends and Influence People 12 Rules for Life 48 Laws of Power The Dictionary of Body Language Momentálně se snažím studovat knihu "The Way of the Superior Man". A právě jsem začal s kurzem "self-improvement protocol" v adonis gangu ale tam jsem stále na začátku (druhá strana) takže nevím co mě tam čeká. Před čtyřmi měsíci jsem začal chodit do posilovny. V progressu se mi daří dobře, nabral jsem z 63kg na 71kg. Posilovna je pro mě první věc kterou jsem začal dělat opravdu protože chci, naplňuje mě to, baví mě, cítím se při tom sám sebou. Ve škole to pro mě za moc nestojí, jsem rád za čtyřky, ve třídě se bavím s pár lidmi ale za kamarády je nepovažuji, protože mimo školu čas spolu netravíme. Zbytek třídy mě mají za debila. Učitelé si myslí, že fetuju, protože jsem věčně mimo. O školu moc zájem nemám většinou mám problém naspat dostatek hodin při nejlepším 7 hodin není výjimkou že někdy i tak málo jak 3 hodiny. S dlouhým vyučováním, tréninky a jídelníčkem prostě za den nestíhám. Škola a spánek tohle schytávájí nejvíce, do 8 třídy základní školy jsem mýval vyznamenání, ale pak se mi to učení znechutilo momentálně na učení a na školu dost kašlu, chodím tam už jenom s odporem a donucení společnosti, jediný o co mi jde, je prolést k maturitě. Můj vztah s mámou na tom není taky nejlépe. Na věci máme dost odlišné názory, dost často se hádame. Moji výchovu už prakticky ukončila říká "nebudu ti furt lézt za prdelí, za chvíli ti bude 18 a budeš si stejně dělat co chceš", jedna z mála věcí, který ji zajímají jsou moje znamky. Tátu jsem nikdy pořádně neměl, viděl jsem ho jenom párkrát za život. Jako tátu jsem bral svého dědu, který se o mě staral hezky, ale v roce 2019 zemřel, doma se cítím hodně osaměle.